SVĚT HARRYHO POTTERA SE VRACÍ!

NAVŠTIVTE NOVÝ BLOG O PŘIPRAVOVANÉ FILMOVÉ TRILOGII!

--->FANTASTIC-BEASTS.BLOGSPOT.CZ<---

FACEBOOKOVÉ STRÁNKY:

www.facebook.com/fantasticbeastscz

HP a Princ dvojí krve - Recenze z Gorilla.cz

23. července 2009 v 17:47 | Adam-Potter |  Zajímavosti
Server www.gorilla.cz nám přinesl zajímavou recenzi na HP6:

Recenze: Harry Potter a Princ dvojí krve - David Yates opět boduje

Další kouzelnická fantasy baví i přesto, že se musí potýkat s dějově prázdnější předlohou.


Když Brumbál ve čtvrtém díle potterovské ságy prohlásil, že se blíží temné časy, možná ani sám netušil, jak dokonale se jeho předpověď vyplní. Pán zla se ještě ten rok dostal zpátky k moci a Harry Potter další rok života trávil tím, že všechny přesvědčoval o jeho návratu. A byl to rok zatraceně napínavý, protože se kouzelnické ságy ujalo tvůrčí trio David Yates (režie), Michael Goldenberg (scénář) a Nicholas Hooper (hudba), které dokázalo Bradavice definitivně proměnit v temné místo, na němž se bude brzy rozhodovat o osudu celého světa.
Navázat na famiózní Fénixův řád byl proto mimořádně těžký úkol a ničemu nepomohlo, že se na obzoru ocitl šestý rok v Bradavicích, během něhož Harry pátrá po tajemném Princi dvojí krve a Brumbál ho připravuje na střet s Voldemortem, aniž by sám věděl, čemu vlastně budou čelit. Mezi tím pokračují romantické školní pletky a hraje se famfrpál, to je ale zhruba všechno, co můžete nacpat do případného filmu.
Kniha plná odhalování Voldemotovy minulosti, která je vlastně jen překlenutím mezi pátým a sedmým dílem, je filmařsky velice nevděčnou látkou, jelikož pracuje s dějovými linkami, ze kterých moc akce nebo velkou detektivní zápletku (na čemž staví první čtyři díly) prostě nevyždímáte. Navrátivší se David Yates navíc dostal k ruce "nového" scenáristu, Stevea Klovese (zadaptoval první čtyři díly), kterého kdekdo od série hnal ve chvíli, kdy proměnil Ohnivý pohár v sérii za sebe naházených událostí z předlohy. Jak dopadla jejich spolupráce, kterou Nicholas Hooper podpořil další dávkou vynikajících hudebních motivů?

Princ, který předznamenává příjezd krále

Překvapivě dobře, ač je potřeba přistoupit na to, čím Princ dvojí krve je. Šestý díl potterovské ságy není rozmáchlým akčním dobrodružstvím ani velkým bojem se silami zla, je příběhem o tom, jak musí Vyvolený přijmout svůj osud. Harry, který si ve filmu ze svého "poslání" dělá několikrát legraci, už není jen studentem, kterému Brumbál nosí informace na stříbrném podnose. Stává se rovnocenným partnerem svého mentora a společně se krůček po krůčku blíží k odhalení, které by jim mělo dopomoct k definitivnímu vítězství nad Voldemortem.
Na tenhle ústřední motiv se potom nabalují láskyplné patálie Harryho, Rona a Hermiony, které oproti předchozím dílům nabírají na vážnosti, a linie s novým profesorem lektvarů, Horaciem Křiklanem, do jehož přízně se musí Harry na Brumbálův popud vetřít. A abych nezapomněl, kolem často posedává Draco Malfoy, který má na práci něco mnohem důležitějšího, než si hlídat dobrý prospěch.

Yates je zpět

Princ dvojí krve z toho všeho zní jako mírný guláš, který musí zároveň dopravit depresivní atmosféru i milostné švitoření, aniž by se mohl opřít o nějaký výrazný ústřední děj, jako tomu bylo u předchozích dílů. Režírující Yates ale naštěstí dokazuje, že po pětce nedostal režii zbylých Potterů náhodou, a drží svoje Bradavice v přítmí, ze kterého vás nenechává vykouknout. Na malebný hrad z prvních dvou dílů si ani nevzpomenete, protože Yates od minula ještě víc ubral na barvičkách a stylizuje Školu čar a kouzel jako místo, kde byste se pomalu báli zahnout za roh. Což je jen a jen dobře.
Spolu Bradavicemi potemnily i události v nich se odehrávající. Humorné scény se často dočkávají děsivých zakončení, chvilky štěstí rychle blednou pod náporem dalšího milostného zklamání a víc než kdy dřív se tak hrdinové musejí upínat k tomu málu světlých období, která jim život v kouzelnickém světě nabízí. V Yatesově podání tohle všechno jede jako na drátkách a filmu prakticky nekolísá tempo, čímž se mění v pohlcující dvouapůlhodinovou výpravu, u které si až ke konci začnete uvědomovat, že na vás někdo sehrál tak trochu blamáž.

Scenáristický krok zpět

Steve Kloves totiž "nezklamal" a na vypilovaný scénář, jaký měla pětka, můžete rychle zapomenout. Změny oproti knize jsou sice z velké míry k dobru, některé ale přeci jen bolí a je tu pár momentů, u kterých museli předlohy neznalí diváci jen kroutit hlavou. Co funguje na jedničku jsou přidané scény, ať už jsou to dvě úvodní nebo ta s Doupětem, protože filmovému médiu určitě prospívá vizuální prezentace nebezpečí víc než knize. Vidět smrtijedy v akci je přeci jen mnohem lepší, než kdyby o nich Harry pořád četl v novinách.
I přes tahle vylepšení Princ dvojí krve pořád neoplývá žádnou pořádnou akční scénou a obsahuje jen několik menších potyček, důležité ale je, že je tu velké množství dialogů pečlivě vyváženo demonstracemi Voldemortova tahání za nitky. A co vás určitě potěší, hutnou dávkou famfrpálu.
Mezi ty bolestivé ústupky naopak patří především Klovesovo oblíbené pohazování pomrknutí na fanoušky, která ale v rámci filmu příliš nefungují. Zničehonic se objevují informace, které předchozí filmy nijak nezmínily, a pokud třeba nevíte z knihy, že spolu Tonksová a Lupin něco mají, asi se budete celkem divit, když ho najednou osloví miláčku.
Nejvíc lidí zřejmě rozzlobí absence závěrečné bitvy, která nadělá u konce filmu pár nelogických děr (aneb chodíme si radostně sem a tam), ale je to pochopitelné vzhledem k tomu, že by bylo finále až moc natahované. Nevím jak vy, ale já jsem šel na co nejlepší možný film, ne na doslovný přepis knihy, takže nemám potřebu detailně rozebírat, co kdo udělal jinak a kde co nebylo. Neakční závěr i přesto maličko zamrzí.

Harryho jistoty

Omnoho důležitější v mých očích je, že scénář až na zmíněné neduhy neobsahuje zásadní kiksy a dává dost prostoru jak odhalování klíčových informací pro další dva díly, tak vývoji mladých čarodějů. Ty Yates svádí dohromady (nebo rozděluje) stejně nenásilně jako ve Fénixově řádu a zúročuje tak veškeré náznaky budoucího párování, které byly rozházené po předchozích pěti filmech. Mladí herci v čele s Danielem Radcliffem (Harry), Emmou Watson (Hermiona) a Rupertem Grintem hrají stejně dobře jako minule, a přestože tu třeba Radcliffe tentokrát nemá tak vypjaté scény, už jen potvrzuje, že je jistotou, která by v Relikviích neměla zklamat.
Na odiv přichází v Princi dvojí krve především komediální talent všech zúčastněných a Harry a Ron si tu dokonce střihnou epizodky "pod vlivem", ve kterých oba jejich představitelé excelují. To samé se dá říct i o nováčcích Jessie Cave (stíhačka Levandule), Freddiem Stromovi ("svůdný" Cormac) a Jimu Broadbentovi, jenž už tak hvězdný ansábl doplnil jako profesor Křiklan - na jednu stranu neskutečně zábavná figurka, na druhou stranu muž, který musí učinit velice bolestivé rozhodnutí. Broadbent obě polohy zvládá s přehledem (nic jiného jsem od něj ani nečekal) a poslední hereckou zmíňku bych ještě věnoval Alanu Rickmanovi. Ano, Snape v jeho podání je pořád boží.

Potter ještě není v koncích

Šesté Bradavické dobrodružství nedosahuje kvalit trojky ani pětky, řadí se však těsně za ně k vysokému potterovskému standardu. Návrat Klovese na post scenáristy sice nebyla nejšťastnější volba, David Yates ale zvládnul přežehlit valnou většinu jeho přehmatů a Princ dvojí krve je díky němu velice podařeným prologem k závěrečnému dvojfilmu. Stát na vlastních nohou tak úplně nemůže proto, že mu to nedovoluje předloha, to potřebné ale odvypráví v prvotřídním stylu a za asistence skvělých hereckých výkonů, triků i hudby. Pokud tedy přijmete změny oproti předloze a seděl vám Fénixův řád, neměli byste z kina odcházet zklamáni. Spíš budete ihned toužit po pokračování.

Hodnocení: 8/10

Gorilla.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama